Anglicky: A Review of the Potential Climate Change Impacts and Adaptation Options for European Viticulture
Zdroj: Santos, J.A., Fraga, H., Malheiro, A.C., Moutinho-Pereira, J., Dinis, Lia-Tania, Correia, C., Moriondo, M., Leolini, L., Dibari, C., Costafreda-Aumedes, S., Kartschall, T., Menz, C., Molitor, D., Junk, J., Beyer, M., Schultz, H.R. 2020. A Review of the Potential Climate Change Impacts and Adaptation Options for European Viticulture. Appl. Sci. 2020, 10, 3092; doi:10.3390/app10093092
Klíčová slova: "vinařství, produkce vína, klimatická změna, adaptace, snížení rizika"
Dostupný z: https://www.mdpi.com/2076-3417/10/9/3092
Vinařství a produkce vína jsou důležité socioekonomické sektory v mnoha regionech Evropy. Klima hraje významnou roli v lokálních podmínkách vinařských regionů, neboť silně ovlivňuje mikroklima porostů, fyziologické procesy plodin, výnos i charakteristiku bobulí, což potom vše určuje výsledný ročník. Tato studie přináší přehled očekávaných změn klimatu ve vazbě na pěstování révy vinné v celé Evropě a konstatuje, že odhadované dopady predikovaných klimatických budou přinášet – zejména v regionech jižní Evropy - spíše zhoršování podmínek pro vinařství. Z hlediska střední Evropy je ale současný a predikovaný vliv oteplování hodnocen pozitivně, jednak z pohledu zvýšení potenciálně vhodných ploch pro pěstování vinné révy (až dvojnásobek ploch do r. 2050 v Rakousku, významný nárůst v Maďarsku) a jednak z hlediska prodloužení vegetační doby a snížení mrazových období. Dále je pro střední Evropu, ve vazbě na predikované změny v biomase vinné révy vlivem očekávaných zvýšených teplot a zvýšeného atmosférického CO2, zmiňována modifikace ve výživových požadavcích a výsledná vyšší náchylnost révy na deficit obsahu dusíku. Z hlediska závlah, u vinné révy nejednoznačného to prvku pěstování ve střední Evropě, je studií konstatována zvyšující se poptávka po spíše deficitní závlaze a zejména po přesných a úsporných metodách načasování a aplikace závlahových dávek jako prostředku pro vyrovnávání čím dál větších časoprostorových vláhových deficitů v různých periodách vegetace vína. Větší pozornost bude zřejmě muset být také věnována zpracování půdy ve vinohradech, z hlediska její ochrany proti před degradačními procesy, tj. zejména vodní erozí a dehumifikací, prostřednictvím kompostování, mulčování, či řízené vegetace v meziřádcích (vedle zatravnění např. meziplodiny nenáročné na vodu a živiny). Studie konstatuje, že vinařský sektor bude muset být schopen přijímat adaptační kroky či opatření velmi pružně, čemuž by bylo vhodné nastavit patřičné komunikační kanály mezi výzkumem, praxí, státní správou a politikou v tomto sektoru.
