Anglicky: Review: Precision nutrition of ruminants: approaches, challenges and potential gains
Zdroj: Gonzáles, L. A., Kyriazakis, I., Tedeschi, L. O. Review: 2018. Precision nutrition of ruminants: approaches, challenges and potential gains. Animal, 12, 246-261.
Klíčová slova: "senzory, krmení, technologie, skot"
Dostupný z: https://doi.org/10.1017/S1751731118002288
V posledních letech byla vyvinuta celá řada nových technologií založených na senzorech, které dokážou měřit množství parametrů podávajících informace o nutričním stavu a procesech u hospodářských zvířat. Tato data mohou být různými způsoby kombinována tak, aby byly optimalizovány např. příjem krmiva a živin, konverze krmiva, výdej energie, využití a vylučování živin atd. U nových technologií však musí být striktně hodnocena přesnost a opakovatelnost jejich měření a tyto informace musí být u získaných dat zohledněny. Tento proces je bohužel často pomalejší než vývoj technologie jako takové a někdy může omezovat její další praktické využití. Některé z nových technologií jsou už v současnosti využívány v chovatelské praxi (např. automatické měření hmotnosti, průtokoměry mléka, obojky na krk a na nohy, ušní senzory atd.), jiné jsou v procesu ověřování praktického využití (rentgenové skenování těla zvířete) a některé jsou zatím využívány pouze pro vědecké účely (analyzátory dechu, monitorování srdečního tepu).
Jednou z nejrozšířenější technologií, která je využívána v praxi i pro účely vědy, jsou automatické krmné systémy, obvykle žlaby postavené na tenzometrických vahách, umožňující zjišťování příjmu krmiva u jednotlivých zvířat. Pomocí těchto systémů je možné alokovat určité množství a typ krmiva jednotlivým zvířatům nebo sledovat jejich chování (doba a intenzita příjmu potravy, rozvržení přijímání potravy v průběhu dne atd.). Existují i systémy na solární pohon, které umožňují individuální příkrm zvířat koncentrovanými krmivy na pastvě. Další v praxi využívanou technologií jsou různé typy akcelerometrů měřících dobu a intenzitu přežvykování. V procesu ověřování je analýza výkalů pomocí near infrared spectroscopy (blízká infračervená spektroskopie; NIRS) přístrojů, pomocí které lze odhadnout příjem pastevní píce, její kvalitu (chemické složení) a stravitelnost. Pomocí nitrobachorových senzorů lze měřit pH bachorové tekutiny, teplotu a tlak plynů.
Pro systémy chovu dojeného i masného skotu a ovcí jsou k dispozici systémy automatického měření hmotnosti, které jsou instalovány na místech, kudy musí zvířata procházet (dojírny, krmiště, napajedla). Tyto systémy umožňují např. separaci zvířat podle aktuální hmotnosti nebo zjišťování jejich fyziologického stavu (negativní energetická bilance).
Výživa se významně promítá do složení těla zvířat, podílu svaloviny, kostí a tuku. Přesná informace o složení těla pomůže monitorovat využití živin, fyziologický stav nebo stádium vývoje organismu. Využívána je např. 2D nebo 3D analýza obrazu, kdy je složení těla odhadováno na základě měření tělesných rozměrů, tvarů a objemů. Slibné je pro odhad složení těla živých zvířat anebo jatečných těl využití duální rentgenové absorpciometrie, kterou lze poměrně přesně měřit podíl měkkých tkání, tuku, svaloviny a kostí. Při současné rychlosti technologického vývoje nelze vyloučit, že se bude pro odhad složení těla v budoucnosti využívat i metoda výpočetní tomografie (CT).
