Anglicky: The Farmland Rental Paradox: Extreme land ownership fragmentation as a new form of land degradation
Zdroj: Sklenicka, P., Janovska, V., Salek, M., Vlasak, J., Molnarova, K. 2014. The Farmland Rental Paradox: Extreme land ownership fragmentation as a new form of land degradation. Land Use Policy 38: 587–593.
Klíčová slova: "udržitelné využívání půdy, fragmentace vlastnictví pozemků, katastrální parcela, výrobní blok, lpis, trh s pozemky"
Vlastnictví extrémně fragmentovaných zemědělských pozemků se v některých zemích stává limitujícím faktorem pro udržitelné hospodaření s půdou. Rozptýlené, nadměrně malé parcely přestanou být životaschopné pro individuální hospodaření a vlastníci jsou nuceni pronajímat tyto pozemky větším subjektům, které hospodaří na sousedních pozemcích.
Studie demonstruje fenomén, nazývaný „Farmland Rental Paradox“ (paradox pronajímání půdy), kde velmi malé parcely mají tendenci vytvářet velké výrobní bloky tím, že jsou pronajímány větším farmářům, a proto výrazně přispívají k homogenizaci modelu využívání půdy. Stanovená prahová hodnota tohoto jevu je velikost parcely 1,07 ha.
Čím menší jsou parcely pod touto hranicí, tím větší jsou bloky, které mají tendenci vytvářet. Česká republika je stát s extrémně vysokou fragmentací vlastnictví zemědělské půdy, je prokázáno, že tento jev se v současné době týká až 40% zemědělské půdy v ČR.
Studie poukazuje také na další země, kde se tento fenomén může vyskytovat, jedná se zejména o země střední a východní Evropy.
Studie popisuje tempo procesu fragmentace, který se exponenciálně zrychluje v zemích s rovnocenným dědičným systémem.
Studie dále uvádí defragmentace, sociálních dopady dominantního postavení pronajímaných pozemků na trhu s pozemky a environmentální vliv nadměrné homogenizace užívání půdy. Závažné negativní dopady extrémní fragmentace ukazují, že tento jev lze považovat za významnou formu degradace půdy.
