Anglicky: New Trends in the Fertigation Management of Irrigated Vegetable Crops
Zdroj: Incrocci, L., Massa, D.and Pardossi, A. 2017. New Trends in the Fertigation Management of Irrigated Vegetable Crops. Horticulturae, 3, 37; doi:10.3390/horticulturae3020037.
Klíčová slova: "řešení výživy plodin; monitoring plodin; rozhodovací systémy; simulační modely, analýza půdy"
Dostupný z: http://www.mdpi.com/2311-7524/3/2/37
Článek přináší přehled novinek v oblasti fertigace (hnojivé závlahy), která se ve spojení s mikrozávlahou používá již řadu let, od zavedení těchto systémů do praxe v závlahově vyspělých zemích; tj. v 70. letech minulého století. Uvedená kombinace představuje technické řešení pro časoprostorově přesnou a efektivní aplikaci závlahové vody a živin. Správný odhad závlahových dávek a hnojení plodin jsou nicméně uváděny jako klíčové pro přesné a efektivní dávkování závlahové vody a fertigaci. Článek popisuje nejčastěji používané technologie fertigace a jejich dopady, na základě simulačních modelů, analýz půd a plodin, a rozhodovacích schémat, použitelných při fertigaci. Je ovšem konstatováno, že poznatky z výzkumu jsou obecně poměrně málo promítány do praxe; autoři tedy doporučují mnohem intenzivnější propojení výzkumu s praxí. Hlavní výhody a nevýhody fertigace autoři shrnují takto:
Autoři např. uvádějí, že je možné prostřednictvím fertigace bez obav hnojit i fosforem (kyselinou fosforečnou či fosforečnanovou močovinou), což nebylo dříve doporučováno, z obav ze zanášení hadic a postřikovačů vysráženým fosforem.
Pro fertigace je obecně doporučována častější aplikace živin či hnojivých látek v nižších koncentracích, což vede k jejich efektivnějšímu využití plodinami. Pro efektivní fertigaci je nezbytné analyzovat a během vegetace odborně odhadovat: i) výživovou potřebu plodin, ii) dostupnost živin v půdě a iii) dodání efektivně využitelných živin plodině.
Moderní farmy, používající fertigaci, dnes využívají simulační modely pro management fertigace, tj. časoprostorové optimální dávkování vody a živin, jako jsou např. DSS CropSyst, DSS VegSyst nebo EU-Rotate_N; přičemž pro posledně jmenovaný model prokázal cca 50% snížení dávek N, ve srovnání s běžnými dávkami pro salát a čekanku v podmínkách středomoří (SV Španělska).
Pro dynamickou analýzu růstu plodin jsou čím dál více využívány tzv. chytré senzory; jako např. optická čidla. Tato čidla mohou sledovat obsah chlorofylu a různé vegetační indexy (nejčastěji NDVI, EVI), a to pozemním měřením, drony či satelity. Slibným přístupem se jeví být nástroj Dualex Scientific, umožňující sledování koncentrací chlorofylu, flavonolů, antocyaninů a dusíku v plodině, na základě čehož odvozuje vodní a živinový plodinový stres a navrhuje závlahu a /nebo hnojení. Intenzivně jsou zkoumány možnosti postupů pro odhad zásoby živin v půdě pomocí spektroskopických metod.
