Anglicky: Curative vs. preventive management of nitrogen transfers in rural areas: Lessons from the case of the Orgeval watershed (Seine River basin, France)
Zdroj: J.Garnier, G.Billen, G.Vilain, M.Benoit, P.Passy, G.Tallec, J.Tournebize, J.Anglade, C.Billy, B.Mercier, P.Ansart, A.Azougui, M.Sebilo, C.Kao Curative vs. preventive management of nitrogen transfers in rural areas: Lessons from the case of the Orgeval watershed (Seine River basin, France). (2014) Journal of Environmental Management, Volume 144, Pages 125-134. https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2014.04.030
Klíčová slova: "znečištění dusičnany, denitrifikace, emise n2o, management povodí"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301479714002254
Povodí Orgeval (jedná se o supbovodí Seiny) o rozloze 104 km2 reprezentuje venkovskou krajinu s pěstováním obilovin (82% rozlohy povodí tvoří zemědělská půda). Již několik let zde probíhají studie zaměřené na zdroje dusičnanů, jejich přeměnu a transport do povrchových a podzemních vod, ve vztahu ke způsobu obdělávání půdy a hospodaření na zemědělských pozemcích. Cílem je zhodnotit vyluhování dusičnanů, znečištění podzemních zdrojů, denitrifikační procesy a emise N2O. S využitím modelových simulací jsou porovnána nápravná (např. budování rybníků) a preventivní opatření (přechod na ekologické zemědělství) v povodí s cílem snížit znečištění dusičnany a snížit emise N2O.
Monitoring dusičnanů a rozpuštěného N2O v povrchových vodách probíhal od r. 2005. Současně byla měřena výška hladiny podzemní vody. V zimě 2010 a 2012 probíhal monitoring dusičnanů v půdě pod kořenovým systémem plodin pěstovaných konvečními způsoby a další údaje byly zjišťovány v zimě 2012 a 2013 na pozemcích s ekologickým způsobem hospodaření. Tyto výsledky byly také využity při modelování. V období 2007 – 2010 probíhal monitoring rybníku s cílem zhodnotit potenciál rybníku k odstraňování dusíku pocházejícího ze zemědělství.
Mezi obecná preventivní opatření v povodí s cílem snížit koncentrace dusičnanů patří správná zemědělská praxe. Ta zde byla zaváděna v 90. letech minulého století. Z výsledků vyplývá, že v povodí Orgevalu ve skutečnosti nebyl zaznamenán žádný významný klesající trend. Zdá se, že současná zemědělská praxe, není schopna dále snižovat přebytek dusíku, který se v zimním období vyplavuje. Ke snížení koncentrací dusičnanů by mohl vést některý z alternativních způsobů zemědělské praxe.
Několik farem v povodí Orgevalu bylo převedeno na ekologický způsob hospodaření. Tyto farmy využívají víceleté plodiny, hospodaří na malých parcelách (<10 ha). V osevních postupech mívají 2 nebo 3 roky vojtěšky, pak střídavě obiloviny a luštěniny. Externí vstupy organického dusíku jsou extrémně omezeny. I když výtěžek obilovin je zde asi o 15-20% nižší než konvenční výnos, celkový přebytek dusíku je mnohem nižší. Předběžná měření pod různými plodinami ukazují přibližně poloviční koncentrace dusičnanů ve srovnání s konvenčním zemědělstvím. Při tomto způsobu hospodaření dochází také ke snižování emisí N2O v celém povodí.
Je zřejmé, že splnění cílů Rámcové směrnice o vodách vyžaduje spíše hluboké strukturální změny v zemědělství směrem k udržitelnějším a účinnějším způsobům hospodaření. Kombinace monitoringu místních podmínek spolu s upraveným modelovacím nástrojem se zde ukázala jako vhodná pro kvantifikaci transformace dusíku v daném povodí.