Zdroj: Holešová, T., Borňáková, Ľ. (2017) Monitoring pesticidních látek, srovnání ČR a SR. Pitná voda. Sborník prednášok, z XVII. konferencie s medzinárodnou účasťou. VodaTím s.r.o. ISBN 978-80-971272-5-1. 65-71. (tištěný sborník ISBN 978-80-971272-5-1)
Klíčová slova: "životní prostředí, pesticidy, metabolity, podzemní, povrchová a pitná voda"
V životním prostředí se hromadí rozmanité chemické látky, které mohou mít při dlouhodobé expozici negativní dopady za životní prostředí, zdraví člověka či jiné necílové organismy. Mezi takové látky patří i pesticidy. Rezidua těchto látek se postupně dostávají do různých složek životního prostředí a následně vstupují do potravinového řetězce. Proto je důležité začít včas tyto látky v životním prostředí monitorovat a hledat možnosti jak jejich výskyt eliminovat. Znečištění povrchových vod představuje nejen ohrožení vodního prostředí s účinky, jakými jsou bezprostřední a dlouhodobá toxicita pro vodní organizmy, akumulace v ekosystému, úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, ale i ohrožení lidského zdraví. Významnými zdroji znečištění jsou čistírny odpadních vod. Vypouštěnými odpadními vodami se vnášejí do recipientů organické látky, živiny, patogenní mikroorganismy a další negativně působící látky. Mezi poslední zmiňované látky patří například léčiva a jejich metabolity, produkty osobní péče, pesticidy a průmyslové chemikálie. Odstraňování tohoto znečištění je technicky náročné, ale důležité pro snížení negativních dopadů na vodní ekosystémy.
Projekt LIFE2Water (www.life2water.cz) reaguje na potřeby zlepšování kvality vypouštěných komunálních odpadních vod. V rámci projektu budou ověřeny a vyhodnoceny perspektivní technologie na snížení vnosu mikrobiálního znečištění a znečištění vybranými průmyslovými látkami, pesticidy a léčivy do recipientu.
Celosvětová roční spotřeba pesticidů je v rozmezí 2-2,5 mil. tun. V České republice se ročně spotřebuje přibližně 5000 tun pesticidů. Celosvětově je registrováno více než 800 účinných látek pesticidů různých fyzikálně-chemických vlastností, v České republice se v současné době používá přibližně 450 druhů účinných látek. Kromě samotných účinných látek je nutné brát v potaz také to, že účinné látky se v životním prostředí rozkládají za vzniku metabolitů pesticidů, jenž mohou mít stejné nebo horší toxické vlastnosti jako původní látka. Po novele vyhlášky č. 252/2004 Sb.vyhláškou č. 83/2014 Sb. došlo ke sledování pesticidů a kromě nich i vybraných metabolitů v pitných vodách. Schopnost předvídat chování pesticidních látek v životním prostředí závisí na fyzikálně-chemických vlastnostech dané sloučeniny. Odhaduje se, že ačkoliv se pesticidy aplikují dle zásad tzv. správné zemědělské praxe, tak jen 65% přípravku použitého na ošetření postřikem zasáhne listovou plochu, 25% půdu a 10% se již během aplikace vypaří do atmosféry. Po kontaminaci atmosféry se pesticidy váží na pevné částice rozptýlené v atmosféře a jsou dále transportovány do vzdálených lokalit. Srážkami se mohou rezidua pesticidů a jejich metabolitů dostávat do podzemních a povrchových vod. Pesticidy se nejlépe sorbují na jílovité půdy s vysokým obsahem organické hmoty, nejhůře pak do půd písčitých či vápencových. Pesticidy, které se nesorbují v půdě, mají vysokou mobilitu půdou a stávají se kontaminanty vod. Pesticidy a jejich metabolity se mohou vyskytovat i v místech, kde bychom jejich přítomnost neočekávali (např. Amatérská jeskyně v Moravském Krasu).
V rámci monitoringu pesticidních látek na území ČR a Slovenka bylo sledováno přibližně 350 pesticidních látek včetně vybraných metabolitů. Z prvotních výsledků monitoringu pitných vod na Slovensku bylo nalezeno minimálně s jedním výskytem 27 parametrů pesticidních látek, nejčastěji byl výskyt metabolitů chloridazonu. V ČR jsou metabolity posouzeny jako nerelevantní, a pro jejich sumu platí zvýšený limit 6 μg/l.
Výskyt pesticidů a jejich metabolitů je nutné monitorovat a včas zamezit negativnímu dopadu na jakost pitných vod a zdraví člověka.
