Anglicky: Lameness in dairy heifers; impacts of hoof lesions present around first calving on future lameness, milk yield and culling risk
Zdroj: Randall LV, Green MJ, Chagunda MG, Mason C, Green LE, Huxley JN. Lameness in dairy heifers; impacts of hoof lesions present around first calving on future lameness, milk yield and culling risk. Preventive Veterinary Medicine, 2016, 133: 52–63.
Klíčová slova: "mléčné jalovice; onemocnění paznehtů; kulhání; produkce mléka; brakace"
Kulhání je v současné době jedním z nejvýznamnějších onemocnění, které má vliv na zdraví, welfare a produktivitu dojnic. Cílem této studie byl výzkum vlivu onemocnění končetin vyskytujícího se kolem prvního otelení u jalovic na budoucí riziko kulhání, denní produkci mléka a vyřazení ze stáda. Záznamy byly získány od 158 jalovic z jednoho stáda ve Velké Británii. Jalovice byly vyšetřovány od 2 měsíců před otelením do 4 měsíců po otelení. Onemocnění chodidla a bílé čáry byly hodnoceny pomocí 10 stupňové stupnice. Riziko kulhání bylo zkoumáno na základě týdenní lokomoční stupnice, průměrné denní mléčné produkce a rizika vyřazení. Jalovice s onemocněními bíle čáry většími než 3. stupeň v porovnání s jalovicemi bez onemocnění až do jednoho stupně onemocnění a jalovice s onemocněními chodidla většími než 4. stupeň v porovnání s jalovicemi do druhého stupně onemocnění měly 1,6-2,6 větší riziko budoucího výskytu kulhání. Onemocnění chodidla větší než 4. stupeň byla spojena s poklesem průměrné denní produkce mléka o 2,68 kg. Snížení výskytu onemocnění paznehtů během tohoto období po otelení může u těchto zvířat poskytnout budoucí dlouhodobý zdravotní, welfarový a produkční prospěch. Novým zjištěním této studie bylo, že mírný stupeň onemocnění bílé čáry a chodidla před otelením až do 4 měsíců po otelení byl v porovnání s jejich nulovým onemocněním až do jednoho stupně onemocnění spojen se snížením rizika budoucího kulhání. Mírný stupeň onemocnění chodidla v období před otelením byl spojen se snížením rizika předčasného vyřazení ze stáda. Na základě těchto výsledků se autoři domnívají, že mírné postižení může mít za následek adaptační změny na končetinách vedoucí k větší mechanické pružnosti a tím zvýšení dlouhověkosti.
