Anglicky: Intensive sweet cherry production on dwarfing rootstocks revised

Zdroj: Koumanov, Kouman S., Staneva, Irina N., Kornov, Georgi D.; Germanova, Daniela R. 2018. Intensive sweet cherry production on dwarfing rootstocks revised. Scientia Horiculturae 229, 193-200

Klíčová slova: "prunus avium l., gisela 5, řez, bodová mikrozávlaha, hnojení, cíle výzkumu"


Dlouhotrvající proces intenzifikace produkce třešní se během posledních desetiletí zpomalil. Podle převládajícího názoru je hlavním důvodem to, že dostupné zakrslé a produktivní podnože klíčové pro intenzifikaci nerostou dobře v sušších klimatických podmínkách a na chudých a lehčích půdách. Stromy mají tendenci se vyvracet, krnět a odumírat. Tento názor je ovšem třeba kriticky zhodnotit. Dostupná literatura ukazuje, že nedostatečné výsledky  lze pozorovat, i pokud jsou u stromů v intenzivních pěstebních systémech splněny požadavky na vodní režim a uhlíkovou a minerální výživu. Pro úspěch je tedy klíčové přehodnotit tradiční metody při obhospodařování sadů, kterými jsou moderní vybavení, vysoká kvalifikace zahradníků a pěčlivé provádění každého úkonu. Mikrozávlaha a hnojení jsou nepostradatelné pro intenzivní třešňové sady, zároveň však tyto technologie vyžadují nastavení vhodného režimu podle ekologických podmínek, stupně vývoje stromu a kombinace roubu a podnože. Při podrobném přezkoumání a využití těchto prvků precizního zemědělství by mohl být výzkum veden různými odborníky s odlišnými expertizami, které by byly navzájem doplňovaly.

Různé aspekty intenzivní produkce třešní byly studovány od roku 2001 v Plovdivu, v Bulharsku. Tři třešňové kultivary ,Bigarreau Burlat´, ´Bing´ a ´Regina´ byly naroubovány na podnože ´Gisela 5´, ´Mazzard´ a ´Prunus mahaleb´. Ukázalo se, že podnože ´Gisela´ 5 a ´Mazzard´ jsou oproti podnoži ´Prunus Mahaleb vitálnější a stromy mají delší životnost. Mikrozávlaha a kapková závlaha sloužily k zavlažování i k hnojení. Nedostatek dusíku v kořenové zóně byl doplňován jeho aplikací v 3-4 denních intervalech, takže se relativně stálá koncentrace nacházela v celém půdním profilu. V tomto režimu vykazovala podnož Gisela 5 dobrou vitalitu po deseti letech růstu: průměr kmene dosahoval 20,3 cm pro odrůdu Burlat, 17,2 cm pro odrůdu Bing a 15,2 cm pro odrůdu Reginu. Výnosy se lišily podle roku, odrůdy a meteorologických podmínek a dosahovaly až 35 t/ha.

Tento výzkum dospěl k následujícím závěrům:

1) Třešně lze i nadále pěstovat v intenzivních produkčních systémech.

2) V těchto sadech jsou třešně pěstovány hustých sponech a vyžadují zakrslé podnože.

3) Úspěsné pěstování třešní na zakrslých podnožích (Gisela 5) vyžaduje radikální změnu řezu, zavlažování a hnojení. Mikrozávlaha a hnojení jsou nepostradatelné v těchto vysoce produkčních systémech.

4) Intenzivní produkce třešní vyžaduje vyžaduje moderní vybavení, dobré zahradnické vzdělání, přístup k technologickým zdrojům a striktní dodržování každého naplánovaného kroku. 

5) Sladění režimu zavlažování a hnojení podle ekologických podmínek, stupně vývoje stromů a kombinace podnože a roubu je nezbytná.

6) Ke zhodnocení všech aspektů produktivních intenzivních sadů by měl být výzkum prováděn různými týmy výzkumníků, jejichž expertizy by se vzájemně doplňovaly.

Zpracoval/a: Bc. Michaela Pichlová, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o., michaela.pichlova@vsuo.cz