Anglicky: Phosphorus Indices: Why we need to take stock of how we are doing
Zdroj: Andrew Sharpley et al., (2012): Phosphorus Indices: Why we need to take stock of how we are doing, Journal of Environmental Quality, 2012 Nov-Dec; 41(6):1711-9. doi: 10.2134/jeq2012.0040.
Klíčová slova: "p-index, ztráty fosforu, aplikace hnojiv, kvalita vody"
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23128728
Index fosforu (P-index) je nástrojem pro vyhodnocování rizika potenciálních ztrát (odtoku) fosforu z půdy. Zahrnuje zdrojové (vstupní) a výstupní (odtokové, transportní) ukazatele (faktory). Mezi zdrojové faktory je zahrnut přístupný fosfor v půdě (z chemicky určené půdní zásoby a dále pak množství fosforu z aplikovaných minerálních a organických hnojiv). Výstupní (odtokové, transportní) ukazatele představují např. erozi půdy, sklonitost půdy, půdní strukturu apod. Na základě vzájemného porovnání těchto dvou základních faktorů (zdrojových a výstupních) je možné určit míru rizikovosti P-indexu.
Podle výše hodnoty P-indexu se následně doporučují hnojařská a další agrotechnická opatření: když je P-index vysoký a jsou identifikovány faktory zapříčiňující tento stav, provádí se opatření ke snížení hodnoty P-indexu – např. aplikace fosforečných hnojiv, snižování rizika ztráty (eroze) půdy (půdoochranné technologie zpracování půdy), apod.
V širším měřítku je P-index využíván zejména v USA, kde je používán farmáři jako dobrovolný vzdělávací nástroj pro identifikaci polí s vysokou pravděpodobností ztrát fosforu. 48 států USA přijalo P-index jako oficiální nástroj pro vymezení oblastí kriticky ohrožených ztrátou fosforu a vyžadujících následné zásahy v oblasti aplikace hnojiv a managementu hospodaření na půdě.
Následně byly navrženy verze P-indexu pro některé provincie v Kanadě a stejně tak pro státy Evropy. Rozdílnosti v P-indexu jsou dány půdně-klimatickými podmínkami, systémem hospodaření na půdě, včetně strategie hnojení. Využití P-indexu je také důležité pro sledování kvality vodních zdrojů, takže role P-indexů v celkovém P-managementu musí být sledována z pohledu jejich dopadu nejenom na zemědělskou půdu (pěstování plodin), ale i na kvalitu vody.