Anglicky: Evaluation of land consolidation process by rural stakeholders
Zdroj: Podhrázská J., Vaishar A., Toman F., Knotek J., Ševelová J., Stonawská K., Vasylchenko A., Karásek P. (2015). Evaluation Of Land Consolidation Process By Rural Stakeholders. European Countryside, 7(3).
Klíčová slova: "pozemkové úpravy, vnímání, kvantitativní výzkum, česko"
Dostupný z: http://www.degruyter.com/view/j/euco.2015.7.issue-3/euco-2015-0010/euco-2015-0010.xml?format=INT
Příspěvek je zaměřen na současný stav pozemkových úprav v Česku. Výzkum vychází z dotazníkového šetření, distribuovaného elektronicky do obcí a k relevantním subjektům (zemědělské organizace, rolníci) v územích, kde pozemkové úpravy proběhly, probíhají nebo jsou připravovány. Individuální rolníci a představitelé obcí vnímají pozemkové úpravy jako opatření k průchodnosti krajiny, její ochranu před erozí a záplavami. Pro podniky jsou pozemkové úpravy důležité kvůli ujasnění vlastnických otázek a obnovení potřeb krajiny. Asi polovina respondentů je přesvědčena, že opatření přinášejí spíše pozitiva, zatímco 41 % v nich spatřuje především problémy. Negativa, spojená s pozemkovými úpravami spočívají především v časových prodlevách a náročné administrativě; v případě podniků také v komplikacích s obhospodařováním půdy. Nicméně 75 % malých rolníků a obcí a 62 % zemědělských podniků mají zájem na pozemkových úpravách. Hlavní rozdíly mezi malými rolníky a zemědělskými podniky spočívají v postoji ke snižování rozlohy pozemků a jejich rozdělování společnými zařízeními.
Drobní zemědělci a zástupci obcí vnímají opatření na konsolidaci pozemků jako nástroj pro vyjasnění vlastnických vztahů. Mezi hodnotami obcí se zdá být nejdůležitější permisivita krajiny (více polních cest), podobně jako eroze a / nebo protipovodňová ochrana. Pozemková úprava je důležitá pro zemědělské podniky jako nástroj pro vyjasnění vlastnictví a napravení potřeb krajiny. Přibližně polovina respondentů se domnívá, že Pozemková úprava spíše přinesla výhody.Hlavní rozdíly v názorech mezi malými zemědělci a velkými společnostmi spočívají v jejich přístupu k obnově hranic doprovázenému snížením výměry velkých pozemků a jejich rozdělení polními cestami. Malí zemědělci většinou souhlasí s takovými opatřeními. Na druhou stranu asi polovina společností nesouhlasí - zjevně kvůli použité technologii.
Negativní stránky pozemkové úpravy se projevují většinou v časových prodlevách a náročné správě; v případě společností také v komplikacích s obhospodařováním půdy. Standardní doba procesu Pozemkových úprav představuje tři až pět let. Mezi vyjádření vůle obce a začátkem procesu je však třeba přidat několik let spolu s neurčitou dobou mezi dokončením projektu a zřízením společných zařízení. V současné době je mnoho projektů připraveno, ale dosud neproběhlo. Asi 14% území je pokryto projekty pozemkových úprav. Trvání fáze návrhu trvá několik let. Obecně se však všichni respondenti zajímají o pozemkové úpravy.
Vlastníci a uživatelé ve skutečnosti souhlasí s opatřeními pozemkové úpravy obecně, ale nesouhlasí v okamžiku, kdy se konkrétní činnost týká jejich pozemků nebo jiných zájmů. Toto je typický konflikt „na mém dvorku“ (Wexler, 1996).
