Anglicky: Daily rumination time of lactating dairy cows under heat stress conditions
Zdroj: MÜSCHNER-SIEMENS, T., HOFFMANN, G., AMMON, C., AMON, T. 2020. Daily rumination time of lactating dairy cows under heat stress conditions. Journal of Thermal Biology, 88:102484.
Klíčová slova: "https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/s0306456519304644"
Dostupný z: tepelný stres, doba přežvykování, teplotě humidní index
Mléčný průmysl v oblastech s mírným podnebím, jako je střední Evropa, se bude v budoucnu potýkat stále více se změnami klimatu. Následkem toho lze očekávat stále více problémů s tepelným stresem dojnic ve stájích bez aktivní ventilace. Tato studie se zaměřila na stanovení prahu tepelného stresu tedy teplotně humidního indexu (THI). Výpočet THI se provádí podle rovnice (Hahn, 1999): THI = 0,8tdb + ((tdb – 14,4) * RH)/100 + 46,4. Kde tdb představuje teplotu ovzduší a RH relativní vlhkost ovzduší ve stáji. Při překročení prahových hodnot tedy 75 THI dochází k tepelnému stresu a následkem toho u vysoko produkčních dojnic dochází ke zkrácení doby přežvykování. Studie probíhala po dobu dvou let na stádě o velikosti 183 kusů dojnic v oblasti Groβ Kreutz v Německu. Na základě dat z několika senzorů stájového prostředí se každých 5 minut vypočítal THI. V návaznosti na to bylo 53 dojnic vybaveno krčním sensorem Lely Qwes HR, který měřil nepřetržitě aktivitu dojnic včetně přežvykování. Studie prokázala, že i v podmínkách mírného klimatu je přežvykování ovlivněno tepelným stresem. Na základě zjištění se prokázalo, že prahová hodnota tepelného stresu je aktuálně nižší než dříve uváděných 75 THI. Již při překročení hranice 52 THI docházelo k poklesu přežvykování dojnic. Během pokusu byly prahové hodnoty překročeny mezi dubnem až zářím. Následkem toho byly změny v době přežvykování dojnic, kdy dojnice snížily dobu přežvykování o více než 50 minut. Při porovnání dojnic s ohledem na jejich fázi laktace, užitkovost a paritu se prokázalo, že dojnice na vyšší laktaci s vyšší užitkovostí a pozdější fázi laktace hůře snášejí teplený stres a jsou jím více ovlivněny oproti ostatním kategoriím dojnic.
Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že doba přežvykování je použitelným nástrojem pro zjišťování tepelného stresu na farmách, protože doba přežvykování je často zaznamenávána a používána pro sledování zdravotního stavu. Díky tomu lze připravit automatizované strategie pro ochlazování (např. ventilátorové chladicí systémy ve stáji nebo splachovací systémy, stejně jako postřikovače před a během dojení), které by zlepšily welfare zvířat a řízení stáda.
