Anglicky: Antimicrobial Resistance. Animal production. What is the problem?
Zdroj: Food and Agricultural Organization of the United Nations. FAO. Antimicrobial Resistance. Animal production. What is the problem? Maint topics. FAO web page.
Klíčová slova: "antimikrobiální látky, rezistence, zvířata"
Dostupný z: https://www.fao.org/antimicrobial-resistance/key-sectors/animal-production/en/
Antimikrobiální rezistence (AMR) se v současnosti stává závažnou globální hrozbou. Její vznik a šíření podporuje nevhodné a nadměrné používání antimikrobiálních látek jak v humánní, tak i ve veterinární medicíně. V živočišné výrobě se antimikrobiální látky používají k ochraně zdraví zvířat a lidí (např. v rámci prevence a kontroly zoonóz, tj. onemocnění zvířat, která jsou přenosná na člověka), ale v některých zemích také jako stimulátory růstu (od roku 2006 je použití antimikrobních látek jako stimulátorů růstu v zemích Evropské unie, tedy i v České republice, zakázáno).
V důsledku nedostatečné evidence a sběru dat se odhady celkové roční celosvětové spotřeby antimikrobiálních látek v živočišné výrobě výrazně liší. Například pouze 42 zemí na světě má systém pro sběr dat o používání antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat. Přitom odhadovaná celosvětová spotřeba antimikrobiálních látek v odvětví živočišné výroby byla již v roce 2010 ve výši 63151 tun. Intenzifikace živočišné výroby v důsledku zvyšující se poptávky po surovinách a potravinách živočišného původu vede ke zvýšení celkového množství používaných antimikrobiálních látek, a to zejména v chovech prasat a drůbeže. Naproti tomu v extenzivních systémech chovu hospodářských zvířat, v malochovech a drobnochovech se již v současnosti používá relativně malé množství antimikrobik, a to zejména pro léčbu infikovaných nebo nemocných zvířat.
Dostupnost antimikrobik pro terapeutické použití u zvířat má zásadní význam pro udržení dobrého zdravotního stavu zvířat, jako významného předpokladu dosažení odpovídající úrovně welfare a geneticky daných produkčních ukazatelů, umožňujících produkci biologicky plnohodnotných zdravotně nezávadných surovina a potravin živočišného původu včetně zajištění bezpečnosti potravin jako nedílné součásti veřejného zdraví.
Zatímco obezřetné používání antimikrobik je důležité pro léčbu onemocnění zvířat, jejich nadměrné a nesprávné používání může přispět ke vzniku a šíření antimikrobiální rezistence, zvýšení jejich rezistence k antimikrobiálním látkám, zvýšení frekvence výskytu a závažnosti onemocnění, snížení produkčních a reprodukčních ukazatelů, což vede k ekonomickým ztrátám.
Kromě toho mohou být nežádoucí rezidua antimikrobiálních látek přítomna v produktech – surovinách a potravinách živočišného původu. Vzhledem k tomu, že 75 až 90 % antimikrobiálních látek používaných u hospodářských zvířat se z jejich organismu vylučuje, většinou v nemetabolizované podobě, výkaly, respektive trusem, dochází k následné kontaminaci životního prostředí, zejména půdy a vody.
Účinné řešení antimikrobiální rezistence vyžaduje vzájemnou spolupráci mezi všemi oblastmi zemědělské prvovýroby s cílem zavádění postupů, zaměřených na postupné omezování spotřeby antimikrobiálních látek. Možností omezení používání antimikrobiálních látek je možno shrnout do následujících bodů:
- uplatňování zásad správné chovatelské praxe při manipulaci se zvířaty nejen v chovech ale i během přepravy zvířat;
- zlepšení úrovně welfare zvířat (např. optimální mikroklima, dostatek krmiva, vody a prostoru);
- chov plemen odolnějších vůči onemocnění a stresu;
- zajištění odpovídající úrovně hygieny a preventivních opatření biologické bezpečnosti;
- profylaktická opatření – vakcinace v souladu s vakcinačním plánem;
- používání krmných aditiv zvyšujících konverzi krmiva (např. enzymy, probiotika, prebiotika, acidifikátory, rostlinné extrakty, esenciální oleje, kvasnice aj.);
- eliminace složek krmiva s antinutričními vlastnostmi (např. lektiny a inhibitory proteázy);
- uplatňování osvědčených postupů pro nakládání s odpady;
- kontrola reziduí v jednotlivých částech potravního řetězce („ze stáje na vidličku“) včetně kontroly šíření antimikrobiálních látek a rezistentních mikroorganismů v životním prostředí.
FAO v této oblasti zpracovává dokumenty zaměřené na tuto problematiku:
- Manuál osvědčených postupů pro masný průmysl (Manual of Good Practices for the Meat Industry);
- Manuál osvědčených postupů pro krmiva (Manual of Good Practices for the Feed);
- Průvodce správnými postupy produkce mléka a mléčných výrobků (Guide to Good Dairy Farming Practices);
- Správné postupy biologické bezpečnosti v chovech prasat (Good Practices for Biosecurity in the Pig Sector);
- Zásady správné hygienické praxe (Resource package on Good Hygiene Practices) aj.
