„Protierozní vyhláška v navržené podobě vhodně doplňuje již řadu let používané nástroje, které jsou používány při ochraně zemědělského půdního fondu,“ říká předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Současný návrh je výsledkem dlouholetých jednání mezi ministerstvem životního prostředí a odborníky na ochranu půdy a zemědělství.
„Musíme si uvědomit, že v současné době existuje množství nástrojů, jejichž účelem je chránit půdu před erozí,“ uvádí Martin Pýcha. Zejména jde o nástroje společné zemědělské politiky, především standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES). Aplikace těchto nástrojů pomáhá předcházet erozním událostem a při porušení protierozních opatření hrozí krácení dotačních titulů.
Kromě restriktivních opatření, kdy je zemědělci předepsáno, jaké činnosti smí nebo naopak nesmí na erozně ohrožených pozemcích vykonávat, existují i stimulační nástroje. Jde například o podporu zatravňování orné půdy, zatravňování drah soustředěného odtoku. Všechna tato opatření a stimulační prvky vytvářejí mozaiku, která předchází nežádoucí erozi půdy na zemědělských pozemcích.
Protierozní vyhláška nemá legislativně ukotvený institut posuzování vyšší moci, například v případě přívalových dešťů, které jsou spouštěčem více než 60 % projevů eroze. Ačkoliv zpracovatelé vyhlášky signalizují, že by měla být vyšší moc dílčím způsobem posuzována v rámci monitoringu eroze ze strany Státního pozemkového úřadu, právně tento institut ve vyhlášce explicitně vyjádřen není. To znamená, že do působnosti vyhlášky budou mnohdy zařazeny i pozemky, kde i přes veškerá předchozí opatření došlo k projevu eroze v důsledku této vyšší moci.
V České republice je silně a mírně erozně ohroženo 50 % výměry zemědělské půdy. V roce 2019 bylo zaznamenáno 425 erozních událostí na celkové výměře kolem 6000 ha. To představuje 1,5 promile z celkové výměry zemědělské půdy. Průměrná hodnota míry eroze činí podle evropského statistického úřadu Eurostat 2,6 t/ha.